Čtení rozvíjí naši znalost jazyka, ale i znalost světa, ve kterém žijeme. Je to základní kámen našeho
poznání. Nestačí ale naučit se, jak vypadají jednotlivá písmenka, jak se spojují do slabik a slov. Nestačí
umět přečíst větu a porozumět jí. Aby se člověk stal opravdickým čtenářem, je potřeba ukázat mu,
jak je krásné si číst, probudit v něm lásku ke knihám. Naši třeťáci a čtvrťáci už na tom dlouho pracují.
Každodenní rutinu čtení v čítankách občas vymění za poslech pohádek a příběhů, prohlížení obrázků,
dramatizaci. A teď už dokonce mají své vlastní knihy. Většinou jim ještě čtou rodiče, ale máme i
výborné čtenáře, kteří to zvládnou sami. A tak se svými knihami chtěli pochlubit kamarádům. Ve třídě
byly k vidění příběhy o ponících, pohádky, příběhy o medvědech, příhody z přírody. Z každé jsme si
kousek přečetli a prohlídli si obrázky. A pak Adámka napadlo: A můžeme jít zase do Tanvaldu do
knihovny na ty super knížky? A to se paní učitelka zaradovala, že semínka zasetá vloni při školním
projektu už vzklíčila.
(Lenka Machová)
